Program | Září 2016
Host: Martin Geišberg [sk]
9 let, téměř 100 pořadů, více než 500 účinkujících. Open Mic znamená doslova otevřený mikrofon a jako takový přitahuje stále nové a nové autory, ale také posluchače, kteří chtějí objevovat nové Dylany dříve, než ostatní. Žádné škatulky, žádné hlasování, žádná soutěž. Kdo přijde, hraje. Kdo hledá, najde.
dále vystoupí:
Kajča Cork
Ježíšek
Pamflet
Tomáš Rys
Koncert
Bansal Trio
I když ve jménu sbližování indické klasické hudby se západní vznikla spousta povrchních fúzí, mezinárodní projekt Bansal Trio přináší naopak hudbu zcela zásadní a inspirativní. Houslistka indického původu Harpreet Bansal se narodila před 36 lety v Norsku a vedle norské hudební akademie studovala klasickou severoindickou hudbu u renomovaných mistrů. Norsko je též alternativním domovem pro mnohé české jazzmany včetně pianisty Vojtěcha Procházky, známého ze skupiny Vertigo, který je druhým členem tria. Na tabla a další perkuse hraje Andreas Bratlie.
Propojení klavíru s indickými ragami, které neznají harmonii a navíc se pohybují mimo temeperované ladění, by pro méně zkušené hráče mohlo být pastí. První album tria Chandra, které vyšlo na norské značce Jazzland, je výsledkem pečlivé navigace v neprobádaných vodách a hledání nezmapovaných stezek na hranici obou kultur. Hudebníci jakoby posluchače vedli po skle Alenčina zrcadla a střídavě či souběžně mu nabízeli pohledy na obě strany. Dobrodružným zážitkem navíc je zvuk houslí, na hony vzdálený evropské estetice. V rukou virtuozní indické hráčky se housle stávají nástrojem netušených, a v západní hudbě zcela neznámých možností.
Petr Dorůžka, 2016
David Dorůžka se pohybuje na české jazzové scéně profesionálně od roku 1994 a za sebou má vedle koncertů po celém světě a řady spoluprácí se světovými jmény také dlouhodobé pobyty v metropolích New Yorku a Paříži. V minulých sezónách byl Dorůžka zaneprázdněn koncertními cestami ve Německu, Polsku, Turecku, Litvě a dalších zemích. Jeho nedávné aktivity sahají od komponování hudby pro symfonický orchestr po nahrávání a vystupování jako leader nebo sideman s umělci jako Aga Zaryan nebo Marta Topferová. Pro rekapitulaci Dorůžkových aktivit v posledních letech stačí dodat, že jeho album Silently Dawning (s Michalem Baranským, Lukaszem Zytou a Josefine Lindstrand) získalo cenu Akademie populární hudby „Anděl“ jako deska roku 2008 v kategorii Jazz&Blues a stejnou cenu získalo v roce 2005 i jeho první CD Hidden Paths, natočené v New Yorku s Kendrickem Scottem a Massimem Biolcatim. Dorůžkovo třetí CD Wandering Song bylo natočeno ve Španělsku a vyšlo roku 2010 u vydavatelství Fresh Sound a zatím posledním Dorůžkovým CD je Apokalypsis, vzniklé ve spolupráci s vokálním souborem Tiburtina Ensemble, které představuje spojení gregoriánského chorálu, středověkých motet a moderní improvizace. Dorůžka je nositelem řady dalších ocenění (cena České jazzové společnosti „Talent roku 1994“, Wayne Shorter Award, Jimi Hendrix Award), v roce 2000 ho Pat Metheny jako jediného kytaristu vybral do prestižního mistrovského kurzu v Aspen v Coloradu.
Support: Aran Epochal
Anar Badalov neboli New Dog je jediným muzikantem na světě, který se může pochlubit, že vydává na Kill Rock Stars a Lokal Rekorc zároveň. Letošní deska "Teeth Marks" je vynikající a Anar se - tentokrát sólově - vydává v září do Evropy, aby jí představil živě. Před New Dog zahraje v Potrvá už zdomácnělý Aran Epochal s novým setem.
Host: doc. PhDr. Ludmila Čírtková, CSc.
Science Café je cyklus neformálních diskusí s vědci v příjemných prostorách kaváren. Od roku 2008 vystoupilo na Science Café přes 200 úspěšných českých vědců napříč mnoha obory.
Science Café v České republice inicioval zapsaný spolek Otevíráme a v současnosti se pod jeho záštitou konají Science Café ve více než 15 městech po celé ČR.
Support: Mava
Letos v únoru odehrálo duo Nadja pamětihodný koncert v klubu FAMU, půl roku poté má Aidan Baker znovu namířeno do Prahy. Před triem Caudal vystoupí s kolektivem Landmine Alert spjatá dvojice Červen.
Aidan Baker patří mezi nejvíce kreativní muzikanty na scéně experimentujících tvrdých kytar, vedle sólové tvorby a samozřejmě kapely Nadja se věnuje třeba hraní v triu B/B/S/, spolupracoval s Timem Heckerem či Matem Sweetem z Boduf Songs. To hypnotické i požitkářské trio Caudal působí na scéně už od roku 2012 a teď, zdá se, přišel jeho čas. Vedle Bakera (kytara) v kapele dále hrají Gareth Sweeney (Gout, baskytara) a Felipe Salazar (Muerte En Pereira, bicí). Na aktuální evropské koncerty vyrazí Caudal s novým EP pojmenovaným „Let's All Take The Yellow Pills“. Každé CD bude mít odlišný obal a k dostání budou právě jen na zářijových koncertech.
Sami o sobě hovoří jako o trancepunkové kapele a je to nálepka stejně vtipná jako trefná. Kompozice – a vlastně není důvod nehovořit jednoduše o písničkách – Caudal začínají nenápadně a rozkvétají do nečekané vzletnosti, postpunk se snoubí s kraut rockem, okamžité požitky s dlouhotrvající hypnózou. Kapela si posluchače vodí díky nekompromisní rytmické sekci, zatímco v repetitivních kytarových pasážích mu ponechává naprostou volnost. V jeden moment tak dokáže přenášet na docela jiná místa a zároveň jitřit smysly tady a teď. Když na serveru Cvlt Nation recenzovali předešlé EP „Ascension“, srovnávali dopad nahrávky s působením hudby kapel Swans, Battles, Don Caballero, Neu a Godspeed You! Black Emperor najednou. Přehnané? Výstižné.
Večer zahájí duo Mava – Magdalena a Váša (znáte z Or a Fondu ohrožených muzikantů), kteří společně oprašují klasické nástroje a dolují z nich nepatetické, ale velice silné emoce. Jejich srpnové vystoupení před Stevem Von Tillem bylo místy tak neokázale intenzivní, že si nezadalo ani s nábojem toho, co následně předvedl kytarista a zpěvák Neurosis.
Caudal - Piqued | 9:41 |
Divadelní představení DAMU/KALD
Zlatá horečka na Aljašce byla jiná než ty ostatní. Kdo chtěl zlato, musel překonat chilkootský průsmyk, přežít několik lavin, neutopit se při plavbě do Dawsonu, nezmrznout v šedesátistupňových mrazech a prokopat se několika metry sněhu, ledu a zmrzlé půdy. Pustit se do takového podniku mohou jen úplní blázni nebo ti, které sžíralo vědomí, že svému životu něco dluží. Proč by se jinak vydávali na výpravu, z níž se jim z každých dvou investovaných dollarů vrátí jeden ve zlatě? Našli se však i tací, kteří nechtěli těžit zlato ze země, ale ze svých bližních.
Režie: Jakub Maksymov
Scénář: Jakub Maksymov & Plata Company
Výprava: Fortuna Hernández & Plata Company
Hrají: Dominik Migač, Eliáš Jeřábek, Štěpán Lustyk, Milan Vedral
Realizaci této inscenace nakonec nijak nepodpořila firma Schubert.
PS: S loutkami se nemazlíme, život se s lidmi taky nemazlí.
Koncert
Zvláštní svět Cars & Trains znova ožívá. Tom Filepp se dokáže v jemném předivu zvuků pohybovat jako málokdo. Po deskách "Rusty String" (2007), "The Roots, The Leaves" (2010) a "We Are All Fire" (2012) vydal loni Cars & Trains vynikající, čistě instrumentální album "Dust", se kterým letos na podzim vyráží do Evropy.
Support: Sister Body
Na dalším z koncertů série A2+ se představí španělské, respektive katalánské psychedelicko-noiseové duo Ordre Etern. Založili ho členové někdejší skupiny Qa’a, kteří dále rozvíjejí její primitivisticky rituální, expresivní hudební výraz. Při živých vystoupeních Víctor Hurtado a Yarei Molina občas hrají s Chrisem Haslamem z manchesterské skupiny Gnod. Produkce dua vychází z různě modifikovaných a zkreslených bicích a elektrické kytary. To, co na pohled připomíná rockové divadlo s jeho expresivitou, sdílenou energií a výrazovou přímočarostí, se při poslechu mění v mnohem komplikovanější rituální prostor, který sousedí s doom metalem, industrialem i expresivitou šansonu. Za demonstrativním rozbíjením forem se nicméně nakonec skrývá patetická slabost pro písňové sdělení. Sami Ordre Etern se definovali jako „oslava nekončící krize současnosti“. Hurtado dále spolupracuje mj. s Jochenem Arbeitem či Nurse With Wound. Duo patří k okruhu experimentálních projektů sdružených pod hlavičkou barcelonského labelu Màgia Roja. Jejich první album Revolució Sotterada bylo uvedeno na loňském festivalu Sonar.
Sister Body
Pražské elektronické duo Sister Body působí na postnoiseové scéně od roku 2009. Hluk – spolu s hudbou – se nicméně v produkci Sister Body transformuje do jemně amorfní, zamlžené, přesto ale výrazně rytmické struktury ozvěn, překrývání a maskování. Původní izolacionistický rámec a jemná suicideovská agresivita se přitom vždy zdánlivě mimoděčně přelévaly ve futuristickou taneční elektroniku. Po raném EP Not so Empty z roku 2010 se duo v hudbě i textech oprostilo až na jakési remixéry mlhy a ozvěn. V roce 2013 vyšlo na baltimorském labelu Spleencoffin album Star / Red a roku 2014 na značce Tesla Tapes nervně kyselinová deska Lucifer Efekt. Nyní Sister Body vydávají nové album Spells, na němž
nastavují s letošní novinkou věčně romantickou část své tváře, aniž by ale opouštěli ostatní „plošky“ a východiska: minimalismus v nápadech, maximalismus v jejich opakování, rychlost uvnitř pomalosti, patos popového povrchu. Hlas využívá čím dál víc slov, zároveň se ale také omezuje na funkci zaklínadel či invokací nahrazujících ztracený šamanismus. „Sister Body staví sice na rytmice dubu, výsledkem je ale těkavý, hypnotický soundtrack.“ Kazetu Spells, která vychází na značce Baba Vanga, duo pokřtí právě na tomto zářijovém koncertě.
Koncert
Svérázný písničkář (vl. jménem Pål Moddi Knutsen) debutoval v roce 2010 albem Floriography, které s ním natočil věhlasný islandský producent Valgeir Sigurðsson (spolupracovník Björk, Sigur Rós nebo CocoRossie). Deska posbírala dvě nominace na výroční norské hudební ceny.
Moddi se svými křehkými písničkami procestoval celou Evropu a během toulek v hlubokých lesích kraje Telemark dal dohromady materiál pro album Set the House on Fire, za které získal hudební cenu Spellemann (norskou Grammy) + 3 další nominace. Na finální podobě desky se podepsal i jeho kolega Einar Stray.
Letos v září Moddi vydává nové album Unsongs, jehož konceptem bylo představit skladby, které byly ve světě cenzurovány. Prvním singlem se stala jeho verze protest songu Punk Prayer od Pussy Riot.
Moddi - Punk Prayer | 5:13 |
Diskuze v rámci Noci vědců a vědkyň
Jaký pohled na role žen a mužů ve společnosti nám diskuse o bezpečnosti v kontextu současné migrační vlny nabízí? Jakou roli v těchto diskusích sehrává to, že na nejvyšších pozicích českých bezpečnostních složek sedí výhradně muži? Jaké typy maskulinity podporují výroky vrcholných politiků ČR? Přijďte o tom diskutovat během Noci vědců a vědkyň.